Život na Marsu

I v dnešní době, kdy už máme prozkoumány skoro všechny naše planetární sousedy, zůstávají na jejich površích záhadné objekty. Jejich původ je neznámý, ale zdá se, jakoby se na jejich vytvoření podílelo inteligentní tvorstvo. Nyní Vám předložím záhadu našeho nejbližšího planetárního souseda – Marsu. Je sice staršího data, ale stále aktuální.

O ničem by se nevědělo, kdyby si počítačový odborník Vincent DiPietro z Glenndalu v Marylendu roku 1980 náhodou neprohlížel již zpracované snímky povrchu Marsu. Z ničeho nic spatřil černobílou fotografii “vznešené podobizny, jakoby lidské tváře na pozadí krajiny”, jak se DiPietro doslova vyjádřil. Fotografie měla název “Hlava”. DiPietro si poznamenal číslo snímku (35A72), kterou zaregistrovali roku 1976, a obstaral si její kopii. Kamená hlava s průměrem 1500 metrů byla vyfocená v oblasti Cydonie s rozlohou asi 63 x 58 kilometrů. Odborníka na počítače Gregoryho Molenaara, kterého DiPietro na tuto fotografii z Marsu upozornil, kamenná tvář tak fascinovala, že se rozhodl s DiPietrem spolupracovat, aby pomocí počítačové techniky vylepšily kvalitu obrazu a zjistili více podrobností. A tím začalo dlouholeté fantastické dobrodružství…

mars2Nejdříve byl snímek zvetšen pomocí jimi vynalezené metody “Starburst pixel interleaving technique – SPIT “. Tato metoda jim umožnila zjasnit světlé zóny a prohloubit stíny, aby se vyjasnily detaily originální fotografie. Kritika ale stejně odsoudila snímek s tím, že jde pouze o celkem jednoduchý optický klam. Poloha slunce prý vytváří osvětlené a tmavé zóny, které čirou náhodou vypadají jako lidská tvář. Už ale z první analýzy fotografie vyplynulo, že polovina tváře, která ležela ve slunečním světle, má oční jamku, obrysy nosu, ústa, bradu a vlasy, které se jen sotva dali přisoudit náhodné formaci světla a stínu. Jenže když si chteli být odborníci jisti, prohlédli si materiál ješte jednou v archivu NASA v Greenbelt, pricemž narazili na další fotografii hlavy z Marsu (70A13), kterou pořídila sonda Viking 35 dní po té první.

Rozdíl byl v jiném úhlu kamery, jiné poloze Slunce a nižší oběžné dráze. Po spracování metodou SPIT dosáhli vskutku pozoruhodný výsledek, který předstihl všechny jejich očekávání: druhý obrázek byl nejen potvrzením prvního, ale vynesl na světlo i další detaily. Nejen že oční jamka viditelná ve slunečním světle na prvním snímku byla nezměněná i na druhé fotografii, ale dala se rozeznat i druhá. Vlasy lemovali i druhou polovinu obličeje a rozpoznatelná byla i linie brady. Kromě toho objevili, k velkému údivu, DiPietro s Molenaarem obrovskou pyramidu vzdálenou asi 15 kilometrů od hlavy. Její ostré vnější hrany a rohy byli úplně symetrické. Prodloužená boční linie by probíhala paralelně s osou planety.

Pyramid bylo na povrchu objeveno ještě několik a dokonce byla nalezena ještě jedna podobizna lidské hlavy. Po podrobnějším průzkumu s vyvíjející se technikou byly v ústech hlav nalezeny i zuby a jiné detaily.

Je toto projevem osídlení Marsu v daleké minulosti a nebo je to opravdu dílem náhody?

The following two tabs change content below.
Externí spolupráce

Externí spolupráce

Tento autor není stálým členem redakce Prasklé mouchy. Jedná se také o spolupracovníky, kteří byli již v minulosti součástí redakčního týmu, ale v této činnosti již nepokračují nebo se z časových důvodů nemohou na další tvorbě podílet.
Externí spolupráce

Poslední od: Externí spolupráce (všechny)

Nejsi přihlášen/a pro vložení komentáře!
  Sledovat diskuzi  
Upozornit na