Stříbrný trn

Na světě zvaném Midkemia vyrostlo mocné Ostrovní království, sousedící na jihu s říší Velká Kesh. Království se postupně rozšiřovalo, dokud nepokrylo celý světadíl od Královského moře až k moři Nekonečnému. Ve dvanáctém roce vlády krále Rodrica Čtvrtého se v nejzápadnější provincii, vévodství Crydee, stal sirotek pracující v hradní kuchyni, Pug, učedníkem mága Kulgana. Nebyl příliš nadaným studentem, přesto se mu dílem náhody podařilo získat titul nižšího šlechtice. Zachránil totiž život princezně Carline, dceři vévody Borrice conDoina, a stal se panošem na vévodově dvoře. Mladičká Carline posléze k Pugovi zahořela dětskou láskou a chlapec byl tak nucen čelit nepřátelským výpadům o málo staršího panoše Rolanda, který byl do Carline zamilovaný.

trnSpolečně se svým nejlepším přítelem Tomasem našel Pug vrak neznámé lodi, na jejíž palubě umíral muž cizí národnosti. Vévodův kněz, otec Tully, použil svých magických schopností a přišel na to, že muž pochází z cizí planety, Kelewanu, ovládané mocnou říší válečníků Tsuranů. Pronikli na Midkemii kouzelnou branou, trhlinou v prostoru, a zdálo se, že si připravují půdu pro rozsáhlou invazi. Vévoda Borric přuzval na poradu královnu elfů, Aglarannu, která souhlasila s jeho domněnkou, totiž že Vzdálenému pobřeží hrozí jakési nevysvětlitelné nebezpečí; elfové několikrát narazili na skupiny podivných bojovníků, mapujících západ Království, kteří pokaždé záhadně zmizeli.
Lord Borric usoudil, že je skutečně třeba obávat se nejhoršího, a spolu se svým mladším synem Aruthou a doprovodem se vypravil varovat krále Rodrica. Panství Crydee svěřil do péče staršímu synu Lyamovi a mistru šermíři Fannonovi. Výpravy se zúčastnili mág Kulgan, Pug s Tomasem, seržant Gardan a padesát vojáků. V rozsáhlých lesích zvaných Zelené srdce byla vévodova družina napadena obávanými a nemilosrdnými peklomory, zlými elfy, jimž lidé přezdívali Bratrstvo temné stezky. Po dlouhém krvavém boji byli vévoda a ostatní přeživší zachráněni Dolganem, vůdcem trpaslíků, a jeho společníky.

Pokračovali v cestě. Dolgan je vedl podzemními chodbami Mac Mordainovy šachty, kde na ně zaútočil zlort a odřízl Tomasovi cestu k jeho přátelům. Tomas nyl nucen uprchnout do hlubin pradávných dolů, zatímco Dolgan dovedl ostatní do bezpečí. Poté se Dolgan vrátil do podzemí, aby Tomase našel. Ke svému nesmírnému údivu zjistil, že chlapci poskytl útočistě jeden z posledních mocných zlatých draků, starší, než kam pameť sahá, jehož dny měly být zakrátko sečteny. Drak Rhuagh jim ve svých posledních okamžicích vyprávěl o svěm životě, o setknání se záhadným čarodějem Macrosem Černým a o mnoha zvláštních a zázračných událostech. Rhuagh se těsně před smrtí vrátil do dob mládí a síly díky daru od Macrose; skonal tak ve cti a slávě. Na rozloučenou zanechal Tomasovi neuvěřitelný dar, magickou zlatou zbroj.Družina vévody Borrice se dostala do města Bordonu, kde nasedli na loď plující do Krondoru, hlavního města západní části Království. Bouře je cestou zahnala na Čarodějův ostrov, domov legendárního Macrose Černého. Tam se Pug setkal s tajemným poustevníkem, avšak později přišel na to, že jím byl sám Macros. Ten mu naznačil, že se ještě setkají, ale nepřál si být hledán.

V Krondoru dal princ Erland, králův strýc a zřejmý dědic královského trůnu, Borricovi na srozuměnou, že je třeba pokračovat v cestě až do Rillanonu, hlavního města celého Království, a žádat o slyšení u krále. V Krondoru se Pug seznámil s princeznou Anitou, Erlandovou jedinou dědičkou, a dozvěděl se, že dívka má být po dosažení plnoletosti provdána za prince Aruthu. Když vévoda Borric dorazil do Rillanonu, uvědomil si smutnou a závažnou skutečnost: král přesto, že měl dalekosáhlé plány s budováním země, nebyl příčetný. Trpěl častými nenadálými výbuchy hněvu, při nichž nebyl schopen rozumně uvažovat a činit jakákoliv soudná rozhodnutí. vévoda Caldric z Rillanonu, strýc Borricovy zesnulé manželky, je varoval, že pokud Tsurané skutečně vtrhnou do země a zahájí válku, břímě ponesou západní lordi. Král princi z Krondoru nevěřil; ve svém pomatení byl přesvědčen, že proti němu připravuje spiknutí, a dokonce podezíral i Borrice, jenž byl druhým možným následníkem koruny. Odmítl povolat východní armády, bál se, že kdyby opustily Východ, neměl by jej kdo chránit. Avšak ve chvíli, kdy obdržel všemi tolik obávané zprávy o tsuranské invazi, odložil na okamžik svou nedůvěru a svěřil Borricovi velení alespoň nad západními vojsky. Boriic se svými společníky se kvapně vrátili na Západ a trhlinová válka se rozzuřila naplno.

Nedlouho po začátku velké vojny podnikli Borricovi vojáci s Kulganem a Pugem nájezd na hlavní tsuranské ležení, během něhož byl Pug zajat. Tomas zůstal s trpaslíky a bojoval pod Dolganovým velením. Malí obyvatelé náhorních plošin byli jedni z prvních, kdo se Tsuranům postavil. V Tomasově zbroji se objevila jakási tajemná síla, pokaždé, když ji oblékl, stal se z něj nepřeožitelný a strach nahánějící válečník. Pronásledovaly jej ovšem zvláštní představy a pomalu měnily jak jeho vzhled, tak i ducha. V líté bitvě, která se odehrála v trpasličích dolech, byli Dolganovi oddaní zatlačeni a donuceni uprchnout do lesů. Vzhledem k tomu, že neměli jiné útočiště, rozhodli se uchýlit do Elvandaru, města elfů, s nimiž se chtěli spojit. Královna Aglaranna je vřele uvítala na svém dvoře. Cosi v Tomasově vzhledu však vyděsilo staré elfí Zaříkávače, ale odmítli o svém strachu říci cokoli bližšího.

Lyam odjel z Crydee, aby se připojil ke svému otci, a velení v hradu i okolním panství převzal mistr šermíř Fannon. Arutha byl jeho pobočníkem. Carline nepřestávala truchlit nad Pugovou ztrátou a útěchu hledala u Rolanda. Tsurané napadli Crydee, použili k tomu zajaté lodi. Během boje zachránil Arutha Amose Traska, kapitána onoho korábu a bývalého piráta. Tsurané se pustili do obléhání Crydee. Mnohokrát byli odraženi, během jednoho z útoků byl však mistr šermíř Fannon zraněn a Arutha vzal velení do svých rukou. Po strašlivém podzemním boji mezi Aruthovými vojáky a Tsurany, kteří se podkopali pdo hradbami, dal Arutha vzkázat okolním posádkám, aby se připravily ke konečné bitvě s Tsurany. Ovšem ještě dřív, než k boji mohlo dojít, dostal tsuranský velitel Kasumi z rodu Shinzawaiů příkaz, aby se stáhl a vrátil se se svým vojskem domů.

Uplynuly čtyři roky. Pug se dřel jako otrok v pracovním táboře v bažinách na Kelewanu, domovském světě Tsuranů. Spřátelil se s nově příchozím zpěvákem Lauriem z Tyr-Sogu. Po neshodách s dozorcem je odtud odvedl Hokanu, mladší syn lorda Shinzawaie, a převezl je na panství svého otce. Zde měli za úkol naučit Kasumiho svému mateřskému jazyku i všemu, co věděli o životě v Království. V té době Pug potkal mladou otrokyni Katalu a zamiloval se do ní. Bratr Kamatsua, lorda Shinzawaie, patřil ke Ctihodným, mocným mágům, kteří ztělesňovali samotný zákon. Jedné noci Ctihodný Fumita odhalil, že Pug byl učedníkem mága z Midkemie. Rozhodl se jej vzít pod křídla Shromáždění, což bylo rozsáhlé bratrstvo mágů, a oba zmizeli z Shinzawaiova domu.

Tomas mezitím vyrostl ve tvora ohromujících schopností a síly, což způsobila magická zbroj, již kdysi oblékal Valheru – jeden z Dračích vládců, podle pověstí prvních obyvatel Midkemie, kteří bývali pány všeho živého. Nebylo o nich známo víc, než že byli krutí a mocní a zotročili si elfy i peklomory. Aglaranna, její syn Calin a vrchní rádce Tathar se obávali, že Tomase pohltí vliv Ashen-Shugara, pradávného Dračího vládce, jehož zbroj mu nyní patřila. Děsili se návratu Valherů. Aglaranna pociťovala dvojnásobné pochyby, neboť se Tomase nejen bála, ale zároveň jej tajně milovala. Tsurané napadli Elvandar, ale Tomas s Dolganem seskupili svá vojska a za podpory Macrose Černého jejich útok odrazili. Po bitvě Aglaranna pžiznala Tomasovi své city a stala se jeho milenkou. Tím nad ním však naprosto ztratila moc.

Pugovi byly vymazány vzpomínky a pod dohledem přísných učitelů se po čteřech letech stal skutečným mágem. Zjistil, že je nadaným následovníkem vyšší stezky, tak se nazýval druh magie, který na Midkemii dosud naznali. Kulgan byl mágem nižší stezky, proto nebyl schopen Puga učit. Pug byl přejmenován na Milambera a postavil se po bok tsuranským Ctihodným. Jeho učitel Shimone jej sledoval při závěrečné zkoušce, kdy Milamber stál na vysoké uzounké výžce a čelil bouři, zatímco mu před očima probíhaly celé dějiny říše Tsuranumanni. Poté byl shledán způsobilym k plnění první a vlastně jediné povinnosti – sloužit Říši. Pug nedlouho poté poznal prvního přítele ve Shromáždění, Hochopepu, bystrého a moudrého mága, jenž jej zasvěcoval do tajů a zázraků tsuranské politiky.

Devátého roku války přepadly Aruthu obavy, že by mohli nadcházející boj prohrát, a jeho podezření potvrdil i zajatý tsuranský otrok, když si všiml, že z Kelewanu přicházejí další posily. Arutha se s Martinem Dlouhým Lukem, vrchním lovčím z Crydee, a Amosem Traskem vydal na cestu do Krondoru, aby od prince Erlanda získal další pomoc. Během plavby odhalil amos Martinovo tajemství, totiž že je nemanželským synem vévody Borrice. Martin jej donutil přísahat, že tuto skutečnost nikdy neprozradí, dokud k tomu on sám nesvolí. Jakmile dorazili do Krondoru, zjistili, že město ovládl Guy, vévoda z Bas-Tyry, zapřísáhlý nepřítel vévody Borrice. Nebylo pochyb o tom, že má v plánu zmocnit se trůnu Království. Arutha padl do léčky Jockovi Radburnovi, veliteli Guyových biřičů a tajné policie. Po honičce městem se Arutha, Martin i Amos uchýlili pod ochranu Jízlivců, krondorského zlodějského cechu. Pomohl jim Jimmy Ručka, malý chlapec, který se živil zlodějinou. Uvnitř organizace se setkali s Trevoram Hullem, bývalým pirátem, jenž se nyní věnoval pašování zboží, a jeho pobočníkem Aaronem Cookem. Jízlivci skrývali princeznu Anitu, uprchnuvší z paláce. Jocko Radburn se ji zoufale snažil dopadnout dřív, než se Guy du Bas-Tyra vrátí z pohraniční potyčky s Velkou Keshí. S pomocí cechu Jízlivců se Aruthovi s Anitou a jeho společníkům podaří uniknout z Krondoru na palubě lodi. Během pronásledování Amos navedl Radburnův koráb na skaliska a vůdce Guyovy tajné policie utonul. Šťastně se vrátili do Crydee, kde však Arutha shledal, že panoš Roland padl v jednom z menších bojů. V té době již miloval Anitu, ačkoliv si to odmítal připustit, neboť ji považoval za příliš mladou.

Pug, nyní známý jako Milamber, se vrátil na panství Shinzawaiů pro Katalu a zjistil, že se stal otcem. Syn William se narodil během jeho nepřítomnosti. Rovněž odhalil spojení Shinzawaiů s císařem a jejich snahu donutit tsuranskou Nejvyšší radu, které dominoval Vojevůdce, uzavřít s Midkemií mírovou dohodu. Laurie měl Kasumiho, jenž již zvládl midkemiánský jazyk i zvyky, doprovodit ke králi, aby mu mohla být předána císařova nabídka ke smíru. Pug jim popřál hodně štěstí a odvedl si ženu i dítě do nového domu.

Tomas prodělal obrovskou proměnu. Po téměř nesnesitelné vnitřní bitvě se mu přece jen podařilo uvést dědictví Valherů i svou lidskou stránku do rovnováhy, téměř však přitom zabil Martina Dlouhého Luka. V nerovném souboji obou vlivů málem přišel o život, nakonec ovšem zvládl výbojnou sílu Dračího vládce a nalezl ve své duši klid.

Kasumi a Laurie prošli trhlinou a podnikli dlouhou cestu do Rillanonu, kde zjistili, že král zešílel docela. Obžaloval je z vyzvědačství a oni byli nuceni uprchnout. K útěku jim dopomohl vévoda Caldric a doporučil jim, aby vyhledali lorda Borrice, protože se schylovalo k občanské válce. Dorazili do Borricova ležení a setkali se s Lyamem, jenž jim oznámil, že jeho otec byl smrtelně raněn a umírá. Milamber, jak se nyní jmenoval Pug, navštívil císařské hry pořádané Vojevůdcem na oslavu vítězství nad vévodou Borricem. Rozzuřilo jej, jak krutě se zachází se zajatci, obzvlášť s těmi, kteří pocházeli z Midkemie. V záchvatu vzteku zničil koloseum, zahanbil Vojevůdce, a tím uvrhl politiku Říše v naprostý zmatek. Poté unikl s Katalou a Williamem zpět na Midkemii. Nebyl nadále tsuranským Ctihodným a stal se znovu Pugem z Crydee.

Pug se vrátil včas, aby ještě stanul u Borricova smrtelného lože. Vévoda se svými posledními slovy pžiznal k otcovství Martina. Nedlouho nato přijel král, rozlícený neschopností svých velitelů ukončit dlouhou válku. Vyjel v čele vojsk do protiútoku a nevzdory nepravděpodobnosti prorazil tsuranské linie, zatlačil je zpět do údolí, v němž Tsurané ukrývali zařízení pro udržení trhliny. Král však utrpěl těžké zranění a ještě před smrtí v jednom z vzácných jasných okamžiků jmenoval Lyama, nejstaršího muže z rodu conDoinů, svým nástupcem. Lyam bez váhání poslal Tsuranům zprávy, že přijímá návrh příměří, který před ním Rodric odmítl, a ustanovil datum mírového jednání. Macros se vydal do Elvandaru a varoval Tomase, že se chystá při setkání panovníků zrada. Tomas slíbil, že přivede své válečníky. Trpaslíci rovněž.

Na mírovém setkání Macros vytvořil iluzi úskoku tam, kde žádný nebyl připraven, vypukl chaos a rozpoutala se vřava. Pak se Macros objevil a s Pugovou pomocí zničil trhlinu. Čtyři tisíce Tsuranů pod Kasumiho velením zůstaly na Midkemii. Bývalí nepřátelé se vzdali Lyamovi a ten jim oproti přísaze věrnosti udělil milost a svobodu.

Všichni se vrátili do Rillanonu na Lyamovu korunovaci, kromě Aruthy, Puga a Kulgana, kteří odjeli na Macrosův ostrov. Tam poznali Gathise, čarodějova sluhu – tvora podobnému goblinům. Ten jim předal vzkaz, z něhož bylo zřejmé, že Macros během procesu uzavírání trhliny mezi dvěma světy zahynul. Odkázal svou rozsáhlou knihovnu Pugovi a Kulganovi, kteří se rozhodli založit akademii pro všechny mágy Midkemii. Vysvětlil jim také svou lest. Podle jeho slov by na Midkemii mohla trhlinou proniknout tajemná a zkázonosná síla, známá s tsuranských pověstí pouze jako Nepřítel. Proto prý vzbudil zdání zrady, aby mohla být trhlina zničena.

Arutha, Pug i Kulgan potom pokračovali do Rillanonu, kde se Arutha dozvěděl pravdu o Martinovi. Vzhledem k tomu, že Martin byl nyní nejstarším synem conDoinů, byl zpochybněn Lyamův nárok na královskou korunu. Bývalý vrchní lovčí se však svého práva vzdal a Lyam se stal králem. Arutha byl jmenován princem z Krondoru, neboť Anitin otec již zemřel. Guy du Bas-Tyra se ukryl před spravedlností a v nepřítomnosti byl prohlášen za zrádce. Laurie byl představen princezně Carline a zamiloval se do ní; zdálo se, že ona jeho city opětuje. Lyam, Martin, který se stal vévodou z Crydee, a Arutha se vypravili na cestu po východní části Království. Pug s rodinou a s Kulganem odcestovali na ostrov Hvězdno, aby započali se stavbou akademie. Téměř na celý rok zavládl v Království mír…

Ze severní hranicí Ostrovního království se ale náhle objevuje nová hrozba. Mystický rytíř Temnoty Murmandamus pozvedl svou korouhev a sjednocuje pod ní temné elfy, skřety, gobliny i četné vyvrhele lidské společnosti. Ve snaze naplnit proroctví, zvětšující jeho vítězství , se neštítí vyslat proti královskému rodu nájemné vrahy a mocnou magií oživuje své padlé služebníky, aby rozsévali hrůzu a smrt. Zbraně útočníků jsou otráveny vzácným jedem ze stříbrného trnu a obráncům království nezbývá než doufat, že na každý jed existuje lék. Nastává závod s časem. Stříbrný trn (dnes již klasické dílo anglo-americké fantasy) je skvělé pokračování příběhu prince Aruthy a jeho věrných a neměl by si ho nechat uniknout žádný z příznivců Feistova Mága.

The following two tabs change content below.
Michal cOsmOs

Michal cOsmOs

Narodil se v červnu 1980 ve Středních Čechách. V dubnu léta páně 1999 napraskl mouchu novinami o monitor a díky tomu se rozhodl pojmenovat vznikající internetový projekt tímto zvláštním slovním spojením. Má rád především hudbu (provozuje hru na klavír), film a je také vášnivým "hobby střelcem".
Michal cOsmOs

Poslední od: Michal cOsmOs (všechny)

Nejsi přihlášen/a pro vložení komentáře!
  Sledovat diskuzi  
Upozornit na