Sleeping dogs – recenze

Už nějaký ten čas jsem si říkal, že by rozhodně nebylo na škodu, začít psát článek v době, kdy předmět mého zájmu – aktuálně, opakovaně a nezřízeně – znásilňuji. A protože bych chtěl konečné své představě, o tomto stylu psaní, dostát, rozhodl jsem se začít s tím právě teď, kdy opakovaně a nezřízeně hýbu herním ovladačem u dalšího “sandboxového” titulu s názvem: Sleeping Dogs.

[Total play time: 10h / Story Progress: 47%] Když jsem si jednou provždy oblíbil GTA IV, nezbavím se již do smrti nekompromisní tendence, porovnávat jakoukoliv hru tohoto žánru právě s GTA. Nejinak je tomu i v případě Dřímajících psů (berte toto volnopřekladatelství, jenž je mým koníčkem, s rezervou). Moje dojmy, v aktuálním stádiu hraní, jsou velmi pozitivní! Dokonce se opakovaně přistihuji, že se na pokračování této akce těším každý den a nechci se nechat jinými tituly vytrhnout z kontextu dění… Přiznávám, že to není vyloženě příběhem, za který se sice Sleeping Dogs stydět nemusí, ale rozhodně jsem “prošel” lepší…

sd1

To, co mi do této chvíle přijde úžasné, je spousta drobností, aktivit a možností, které se postupně ve hře otevírají. Vždy ocením, když tvůrci mají smysl pro detail a tak už je mým dobrým zvykem, že po skončení mise zajedu do svého apartmá či bytečku, kde použiju toaletu (kupodivu to doplňuje zdraví, pokud není na maximu) a vypořádám se s osobní hygienou, přičemž mám možnost si koupelnu dokonce zavřít (asi kvůli návštěvám prostých tutek, které se vilně kumulují na chodbě)… Ale rozhodně není od věci vědět, že některé objekty nejsou jen “namalované”, ale opravdu funkční (GTA sice nemá splachovací hajzlík, ale zase tam funguje televize s několika opakujícími se pořady).

V bytě je také lednička, ze které si můžete vzít třeba lahodný nápoj (tedy, vypadá to, že spíše JENOM, protože nic jiného jsem ještě nevyndal). A dostávám se rovnou k první zajímavé vlastnosti hry – jídlo a nápoje. Ty totiž přidávají dočasný efekt vaší postavě a tak jste po vypití bylinkového čaje na nějakou dobu odolnější a když vyžunknete “energy drink”, budete zase o něco silnějí… Bylinky si můžete koupit u obchodníka a další nápoje jsou k dispozici na tržištích nebo v automatech (ty se však nedají použít během boje/mise, což mi nejednou docela hnulo žlučí). Pro navýšení zdraví jsou k dispozici speciální červené blikající sloupky, tzv. Health Shrines. Je jich celkem 50 a jsou rozmístěné všude možně i nemožně a pukliže je použijete všechny (za každých 5 těchto oltářů je 10% zdraví navíc), budete mít na svědomí achievement: Spiritual Healing.

Tahle kuriozita ale není jediné, co dělá hru poměrně originální a naštěstí dostatečně odlišnou od velkého GTA. Začnu vozovým parkem. Máte-li naučeno, že po odcizení vozidla si jej můžete ponechat na příslušném parkovacím místě, ve virtuálním Honkongu (kde se Sleeping dogs odehrávají), na něco podobného okamžitě zapomeňte! Tady si totiž jakékoliv auto či motorku musíte poctivě koupit! A aby ne, když od začátku hrajete za “poldu” Wei Shena, který se snaží infiltrovat do jednoho z místních gangů: Sun On Yee. Svoji roli musíte mít na paměti i při plnění úkolů, neboť, jak sami poznáte, v důsledku vašeho jednání získáváte buďto modré (policejní) nebo červené (lumpovské) body. Tento aspekt mi ze začátku přišel docela rušivý, protože jakmile při honičce nevybíráte zatáčky a poškujete žbrblení či pouliční osvětlení (nemluvě o srážce s chodcem), budete mít kladných bodů po skončí úkolu velmi málo. Postupně jsem si ale na tento systém dokázal zvyknout a přiznám se, že má svoje kouzlo. Nota bene také význam…

sd2

Váš hrdina má k dispozici celkem 4 “stromy” schopností. 1) Cop skills (ano, tušíte správně, jsou dostupné za zmiňované policejní body, které můžete obdržet i za speciální “Cop missions”), 2) Triad skills (odemykají se za progres v hlavním příběhu), 3) Melee skills (za sbírání nefritových sošek pro vašeho osobního trenéra bojového umění), 4) Face skills (jsou závislé na tzv. “Face ranku” či “Face levelu”, který zvyšujete především vedlejšími úkoly a jeho úroveň odemyká mnoho věcí – od působivého oblečení, až po lepší nabídku vozů v obchodech).

[Total play time: 20h / Story Progress: 87%] Mám dohrán hlavní příběh a musím zmínit, že jsem to dorazil téměř na jeden zátah. Hra má spád a poměrně dobé zakončení. V každém případě považuju za naprosto geniální systém “ručních” soubojů, ke kterým se můžete vracet i po skončení hry a zdolávat tak nejrůznější challenge, naproti tomu rozhodně bych se nezlobil, kdyby třeba pouliční závody nezmizely ze světa ihned, co je projedete. Mají totiž své příjemné adrenalinové tempo a je velká škoda, že nejsou opakovatelné…

The following two tabs change content below.
Michal cOsmOs

Michal cOsmOs

Narodil se v červnu 1980 ve Středních Čechách. V dubnu léta páně 1999 napraskl mouchu novinami o monitor a díky tomu se rozhodl pojmenovat vznikající internetový projekt tímto zvláštním slovním spojením. Má rád především hudbu (provozuje hru na klavír), film a je také vášnivým "hobby střelcem".
Michal cOsmOs

Poslední od: Michal cOsmOs (všechny)

Nejsi přihlášen/a pro vložení komentáře!
  Sledovat diskuzi  
Upozornit na