Robínek

Amnestie. Amina. Vyhnání muklů do ráje.

Hydraulické dveře od Bastily se neochotně otevíraly a z nich se nekorigovatelně řítil dav čerstvě propuštěných ničemů. Nováčci, recidivisté. Čórkaři, šméčka, fetky, hrdlořezové, sexuální delikventi, účastníci dopravních nehod, kteří byli označeni za viníky, a přežili.

Kupředu se kupodivu s nebývalou vervou řítili i ti, kteří měli ve sprchách smůlu, a nezbylo pro ně mejdlíčko.

Holomci jak utržení ze řetězu, hnali se do všech stran prázdnými uličkami. Okolní obyvatelstvo se zabednilo v příbytcích, případně rovnou odcestovalo k příbuzným, neboť byli ohledně prezidentem inscenované akce předem informováni. Lotři nicméně silou vodopádu drali se kupředu. Na své křižácké výpravě stihli vypít všechny špeluňky v okolí, vyprášit záměrně přišedší sbory lehkých děv /pracovní název projektu z archivu přihlížejících příslušníků MP: Bastila gangbang/, převrátit několik popelnic, a pak se ten shluk zhýralců odebral do všech světových stran. Někteří zůstali somřit přímo v přilehlém parku a okolí, jiní vyštvali bezďáky z nádru a zokupovali jejich místa, další z nádru odcestovali tam, kam potřebovali /pochopitelně zdarma, lístkoštipec už se do vagónů nevešel, krom toho, kdo si pamatuje film ‘Proč?’, pochopí, že se do vlaků s těmi mordýři lístkoštipci nikterak nehnali/, and the show was over.

V jedné z vlakových souprav, kterou lze připodobnit k pěti obdélníkovým, za sebou seřazených konzerv se sardinkami se tísnil, inu, říkejme mu třeba, Robínek. Robínek byl prostě smolař. Krom toho, že na něj nezbylo mejdlíčko a navíc, měl v muklovské klubovně rozpařenou gamesu, kterou už nedohraje, pobyl v Bastile slabé tři neděle. Venku mráz, v kapse ani na to svezení vlakem, v TR flastr, amina, neamina, holt nám zbývá mamina.

Proč jsem nemoh’ jet vlakem, kterej by vyrazil od ženský věznice, snažil se ulehčit svému zoufalství. Ti muklové v přeplněném vagónu se na něj odmítali přestat lepit. Připadal si jak v nacitransportu do lágru.

‘Ahoj, mami.’

‘Co tady děláš?? Ty jsi dezentýroval??’

Konsternovaná paňmáma odběhla do kuchyně vyhledat v depozitáři roky nepoužitý váleček. V dnešní době, kdy si pytlík s nudlema koupíme v každém Asia shopu, ruku na srdce, kdo používá, neřku-li, vlastní, váleček na nudle?? Možná nějaká P-Girl z branže, které nevadí nadstandartní rozměry a sem tam pár třísek.

‘Né, mami,’ zanyl Robínek v prosebné zoufalosti, když už se výše zmiňovaný váleček, třímaný v matčiných dračích pařátech chystal dotknout Robínkovy lebky.

‘Nechci mít problémy, rozumíš,’ ržála matka. Váleček se zastavil cca 4,445¹¹⅛ cm od Robínkovy kebule.

‘Mami!! Amnestie!! Pustili nás!!’ Robínek se snažil působit přesvědčivým dojmem.

‘Hmmm,’ odfrkla matka. ‘Si myslíš, že jsem blbá?? Mám televizi!!’

Robínek se snažil tvářit mile a zároveň neutrálně.

‘Ale že pustili zrovna tebe?? A po třech tejdnech?? Holou prdel máš, práce žádná, žádná ženská s tebou nevydrží…’

Matka sklonila hlavu, usedavě se rozplakala, dovrávorala do kuchyně, upustila váleček na stůl, rukou si přikryla obličej, a za srdceryvného vzlykotu se sesula na židli.

‘Nic neumíš!! Jenom ostudu dělat!! Vlastně ani to ne!! Vzpomeň si na kluky odnaproti!! Ty alespoň v tý base vydrželi!! Ty nemáš ani na toho mukla!!’

Zdroj: vlastní Foto: Pixabay

Jak se Ti líbil článek?
[Celkem: 1 Průměr: 5]
The following two tabs change content below.
Fanda Asser

Fanda Asser

František je muzikant tělem i duší a svého času šmidlal také na housle, teď již válí pouze na kejtru. S Michalem Cosmosem navštěvoval hudební školu a kdysi dávno si spolu zabrnkali několik nestydatých písní. Občas se věnuje také literární tůře. Věří, že vždycky může být hůře.
Fanda Asser

Poslední od: Fanda Asser (všechny)

Jeden komentář:

  1. Nealko Nealko napsal:

    Hale, celkem ftipná povídka! Bavil jsem se! :))

Napsat komentář