Pokoj (2015)

Tohle je film s velkým F! Je to přesně ten snímek, díky kterému si znovu uvědomuji, jaká krása spočívá v kinematografii a že filmové umění má v mém životě nezastupitelné místo. Snímek Pokoj v sobě nese šokující a zároveň velmi citlivý příběh o tom, jaké to je, když se probudíte z iluze, kterou považujete za realitu, do reality, které nejprve nevěříte a můžete ji vnímat jako iluzi. To je pro mě osobně tím nejdojemnějším poselstvím celého filmu, o kterém vám dnes napíšu pár slov.

Pro stažení MP3 se nejprve přihlaš.

Pětiletý Jack (Jacob Tremblay) nepoznal za svůj život nic jiného, než svoji mámu Joy (Brie Larson) a malý pokoj s několika kusy nábytku, vanou, umyvadlem, dřezem, postelí a střešním oknem, ze kterého bylo vidět pouze nebe. A ještě tu byla televize s několika programy, kterou jim únosce v této místnosti dovolil mít. Na rozdíl od Joy vnímá Jack toto prostředí jako přirozené a tak není schopen porozumět vysvětlení, že televize sice není skutečná, ale svět, který zobrazuje ano.

Jejich dny jsou složeny z každodenních malých radostí, díky kterým je život v pokoji alespoň chvílemi snesitelnější. Nazíráno dětskou fantazií jsou lampička, postel i umyvadlo, skvělí kamarádi a takový had ze skořápek od vajíček na provázku, ten se umí nepozorovaně schovat i do skřině! Tohle dětství by asi žádný rodič pro své dítě nechtěl a zoufalství, které  uvnitř prožívá Jackova máma, budete, při sledování naprosto skvělých hereckých výkonů, cítit ve svém nitru velmi zřetelně. Alespoň já to tak měl.

Film se inspiruje skutečnými případy jako byla např. rakouská kauza Nataschi Kampuschové, kterou v deseti letech unesl Wolfgang Přiklopil a více než osm let ji věznil, než se ji v roce 2006 podařilo uniknout. Samotný příběh vychází ze stejnojmenné knihy, kterou napsala irská autorka Emma Donoghue. Tento román o síle dětské nevinnosti a odvahy byl dokonce nominován na Man Booker Prize. Bohužel jsem knihu nečetl a zatím ani neplánuji číst, ačkoliv mě srovnání čtenářského a filmového zážitku vždy bavilo.

Toto psychologické drama, během kterého jsem často cítil tíseň a velké napětí, zejména když se Joy rozhodla připravit nejistý a nebezpečný plán jejich útěku, jsem si opravdu užil. Zároveň jsem ve způsobu vyprávění děje našel působivé vykreslení jedinečnosti lidského života na tomto světě. A přiznám se, znovu jsem začal přemýšlet nad některými důležitými otázkami.

Jak víme, že náš život není iluze a pravá realita nás nečeká teprve tehdy, až překročíme práh běžného vnímání či samotného pozemského bytí? Tahle myšlenka se mi během sledování filmu neustále vracela, jako by mi chtěla neodbytně připomenout vědomí mé lidské nedokonalosti a neschopnosti vidět za hranici vlastního života, ale přitom intenzivně cítit nebo snad tušit jeho neobyčejný a naprosto dokonalý rozměr!

Malý Jack neviděl za obzor světlíku svého pokoje a nedokázal si představit, jak vypadají skutečné stromy, zvířata a celý svět, který ho za čtyřmi stěnami obklopuje a mohl jej znát pouze z televize. Dovolím si tedy na závěr trochu odvážnější představu. Mohli bychom, v otázkách po smyslu vlastní existence, přirovnat náš život a svět k malému pokoji? A všechny ty filozoficko-esotericko-náboženské teorie o jsoucnu potom k televizní obrazovce plné barevných obrázků, ze kterých můžeme utvářet svá zkreslená pojetí skutečnosti? Jen představa, které jsem se zkrátka neubránil.

Zdroj: vlastní Foto: A24 Films

Jak se Ti líbil článek?
[Celkem: 0 Průměr: 0]
The following two tabs change content below.
Michal cOsmOs

Michal cOsmOs

Narodil se v červnu 1980 ve Středních Čechách. V dubnu léta páně 1999 napraskl mouchu novinami o monitor a díky tomu se rozhodl pojmenovat vznikající internetový projekt tímto zvláštním slovním spojením. Má rád především hudbu (provozuje hru na klavír), film a je také vášnivým "hobby střelcem".
Michal cOsmOs

Poslední od: Michal cOsmOs (všechny)

Nejsi přihlášen/a pro vložení komentáře!
3 Komentáře k vláknu
2 Odpovědi
0 Sledující
 
Nejaktivnější komentáře
Nejdiskutovanější
3 Napsali
Michal cOsmOsFanda AsserHráč 0 Nedávní komentující
  Sledovat diskuzi  
Upozornit na
Fanda Asser
Redaktor
Fanda Asser

Jde mi zkrátka o to, že Kaspar po opuštění svého vězení musel pociťovat přinejmenším to samé, co Jack. Ohledně Jacka existuje alespoň vysvětlení, kdo je a odkud se vzal. Ohledně Šaška Domácího, nikoli. A je to, narozdíl od Jacka, historický doložená postava, stačí gůglit.

Fanda Asser
Redaktor
Fanda Asser

Mně tahle situace připomíná příběh Kaspara Hausera. Kaspar Hauser mj. v překladu znamená šašek domácí. KH byl cca třináctiletý týpek, který se, nezván, nečekán, objevil mezí lidmi. Byl vybledlý, hubený, spoře oděný, nikoli však úplně nezanedbaný. Svoje jméno uměl napsat. Základní hygienické návyky mu nescházely, a když se ho lidé, kteří se ho ujali ptali, odkud pochází, odpověděl, že celý život strávil v podzemní místnosti, kam ho jakýsi člověk chodil učit mluvit, číst a psát, vyprávěl mu o světě, atakdál. Jedl pouze chleba, pil jenom vodu, a bylo evidentní, že sluneční světlo mu vyloženě ubližuje. Jak se dostal mezi lidi,… Číst vice »

Hráč 0
Redaktor
Hráč 0

Zdar! Na ten film už sem pokukoval dřív, trochu mě odradila ta osa matka-dítě, aby to nebyl moc velký “doják”, ale jak o tom píšeš, asi tomu dám šanci.