Konfuciova moudrost pro 21. století

Kniha Konfuciova moudrost pro 21. století rozhodně není žádnou sbírkou citátů či vybraných mouder tohoto čínského filozofa, sociálního politika a státníka. Autorka Yu Dan zde přináší poznatky z vlastního získávání spirituálního štěstí skrze Konfuciovy myšlenky a snaží se v šesti kapitolách předat morální poselství o pozitivním a optimistickém přístupu k životu. Poselství, které nám může pomoci správně pochopit své hranice při jednání s ostatními a také důležitý význam radosti v našem jedinečném životním příběhu.

Str. 36, kapitola Cesta světa: Často, a někdy velmi často, slyšíme kolem sebe stížnosti na společnost, na samotné lidi. Prý je společnost nespravedlivá a je v ní těžké existovat. Neměli bychom obviňovat ostatní lidi, ale spíše nahlédnout do sebe. Pokud se nám podaří plně pochopit, kde leží naše limity a hranice, být opatrný v našich činech a slovech, přinést světu myšlenky Konfucia, rozvinout naši duši i tělo, budeme mít daleko méně starostí a pochopíme, jak se stát dobrým člověkem a jak co nejlépe vycházet se světem kolem nás.

Nemyslím, že myšlenky o morálních ambicích jsou něco, co patří do minulosti. Je to životní styl, který může zkusit každý z nás i ve 21. století a můžeme začít třeba dnes. Štěstí, kterého užíval Konfucius a jeho žáci, nám může být zdrojem energie i dnes. To je pravděpodobně ta největší lekce, kterou nás Konfucius učí.

Mnohokrát jsem měl z knihy pocit, že své čtenáře inspiruje a vyloženě nabádá, aby se s Konfuciovým dílem seznámili blíže také prostřednictvím jiných publikací. Analýza některých Konfuciových výroků mi přišla velmi srozumitelná a vůbec mi nevadí, že autorka používá svoji osobitou interpretaci, ve které je velká duchovní síla. Kniha je de facto o jejím vztahu k této jedinečné filozofii a nabízí první seznámení s Konfuciem. A proč se Yu Dan věnuje právě jemu? Vysvětlení najdeme v předmluvě: Proč Konfucius?

Před 2500 lety si žáci myslitele a filozofa Konfucia zaznamenávali každou jeho myšlenku a objevovali každý kousek jeho života. Tyto záznamy, založené převážně na poznámkách z jeho přednášek, byly sebrány a vydány jako The Analects of Confucius. “Analects” by se dalo jednoduše přeložit jako “sbírka”, dříve byla u nás kniha přeložena jako Rozhovory.

V době vlády dynastie Han, před 2000 lety, si Císař Wu vybral učení Konfucia a odmítl ostatní filozofické školy. Čína se tak stala státem vyznávajícím především konfuciánství. O tisíc let později ministerský předseda dynastie Song, Zaho Pu, tvrdil, že může vládnout světu i s polovinou znalostí ze sebraných Rozhovorů. Z toho je patrné, jakou významnou roli Konfucius v politickém a sociálním životě hrál a v jaké úctě jej dřívější generace chovaly.

A jaký je jeho praktický význam pro naši společnost dnes? Když jsem v 21 letech studovala literaturu dynastie pre – Qin, ponořená do knih vydavatelství Zhongua book company, nikdy by mne nenapadlo, že toto prestižní vydavatelství jednou vydá i moji knihu. Stejně tak bych si netroufla představit, že budu vystupovat v televizi a mluvit o Konfuciových Rozhovorech. Vždy jsem tuto knihu obdivovala. Vřelé a jednoduché myšlenky byly vždy blízké mému srdci.

V jednom malém městečku na severu Číny, které je známé pro své horké léčivé prameny, jsem jednou četla o prameni s názvem “Zeptej se nemoci”. Říká se o něm, že kdo se jednou ponoří do jeho vody, pozná své neduhy. Například lidé s artritidou ucítí brnění ve svých kloubech, postižení žaludečními potížemi zažijí horké vzrušení ve svých střevech, lidé s kožními problémy pocítí příjemné hojení po celém těle. Konfuciovo učení je pro mne něco podobného, něco jako teplá, živá voda.

Mé znalosti jsou omezené. Nikdy bych se nesnažila o hlubokou analýzu Konfuciových myšlenek. Je to jako poslat mne bez potřebného vybavení provést chemickou analýzu zmíněného pramene. Jediné, co mohu udělat, je ponořit se do pramene, propůjčit své tělo a krev, a podobně jako tisíce a tisíce lidí přede mnou se nechat pohltit horkou vodou a zažít onen pocit. Dobří uvidí dobro a moudří moudrost. Snad hodnotu této knihy naleznete v její celistvosti a plynulosti.

Po dlouhé věky se lidé nořili do konfuciových myšlenek, a přestože bylo jejich vnímání rozdílné, všichni byli nakonec dovedeni ke stejnému cíli. V Číně se říká: “Pravda nebyla nikdy daleko od obyčejných lidí.” A to je zcela jistě tento případ. Zdá se mi, že úspěch tohoto učení nebyl nikdy postaven na zastrašování lidí nebo že by se v textech používaly složité až nesrozumitelné fráze, jež by měly ostatní umlčet.

Konfucius jednou řekl: “Přemýšlím, že přestanu mluvit.” Zigong rychle zareagoval: “Pokud ale nebudeš mluvit, jak my, tví stoupenci, budeme tvé učení předávat?” Konfucius odpověděl klidně a věcně: “Jak a kdy promluvilo nebe? Jsou zde čtyři roční období, která se střídají, a z nich vznikají stovky dalších věcí. A co na to říká nebe?” Takto jednoduché myšlenky tohoto světa mohou k lidem promlouvat. A nemusí spočívat v indoktrinaci (ideologické a zaslepené propagaci za účelem převýchovy jednotlivců), nýbrž ve vnitřním hlase, který má sílu probudit každé srdce i duši.

To je důvod, proč tyto pravdy přežívají staletí a pomáhají generacím Číňanů zůstat při zemi a porozumět národu a kultuře, která je formovala. Neztratit hlavu, přestože jsou konfrontováni s nesmírnou sociální změnou a možností volby. Ti, kdo jsou schopni přijmout osvícení v podobě chvilkového zastavení srdce, při kterém vás zaplaví vlna pochopení, objeví přínos Konfuciova učení. Dosáhnout pochopení však na druhou stranu může trvat věčnost.

Ráda bych poděkovala televiznímu programu Lecture Room za podporu při snaze o seznámení se s Konfuciovým učením. Poznání, které přichází více ze srdce než z hlavy. Tisíce srdcí bude obdařeno tisíci různými podněty a moje srdce nebude nic jiného než jedno z mnoha. Když toto vše během svého života čteme a začínáme chápat, Konfucius se jistě skrze ta století potichu usmívá. Zhao Pu z dynastie Song respektoval Konfucia a vnímal jej jako zdroj čínské tradiční kultury a myšlenek. Přesto bych raději řekla: “S polovinou knihy Rozhovorů mohu obohatit především sebe.” Každý by to měl vnímat jako teplý, příjemný pramen “Zeptej se nemoci”.

To, co Konfucius nabízí dnes, není posvátné, důstojné a obřadní konfuciánské náboženství, které stojí vedle taoismu nebo buddhismu, ale jednoduché pravdy, které může každý člověk najít ve svém srdci. Z mého pohledu moudrost Konfucia nespálí vaše ruce, ani není ledově mrazivá. Má přesně teplotu vašeho srdce, která je stejná po celá staletí.

konfucius02Konfucius – zajímal se hlavně o politiku, filozofii a etiku osobního a rodinného života. Základní ctností je podle Konfucia žen (humanita). Konfucius odmítal ideu mudrce odtrženého od světa (základním rysem jeho filozofie je příklon ke člověku a k praktickému životu). Své následovníky vedl k tomu, aby se účastnili veřejného života a sám jim šel příkladem – jako padesátiletý se stal ministrem spravedlnosti ve státě Lu. Konfucius zastával názor, že lidé, kteří se sami vzdělávají a pracují na zušlechťování svého charakteru, budou připraveni a schopni vést stát nového typu – ušlechtilým způsobem (podobně, jako se to podařilo předešlým čínským dynastiím, ke kterým Konfucius choval obdiv).

Konfucius nevytvořil žádný systém logiky, etiky či metafyziky. Jeho nauka je souborem zásad a principů lidského chování a žití. Neuznával dědičné nároky na šlechtické stavy, tvrdil, že prostřednictvím zdokonalování se člověk do tohoto stavu dostává sám.

konfucius03Yu Dan (*1965) je docentkou na univerzitě v Pekingu. Je přední a populární expertkou na starověkou čínskou literaturu. Tradiční díla původních autorů převádí do moderního a srozumitelného jazyka. Tento postup uplatňuje také u textů Konfuciových.

Str. 46, kapitola Cesta světa: Naše materialisticky zaměřená prosperita a zvyšující se rychlost rytmu našeho života má za následek náhlé a rychlé úsudky. Musíme si vybrat ten nejlepší způsob svého života. A ověřit si, zda je představa opravdu naše. V našich životech zažíváme nepochopitelné situace: matka a otec jsou dobří ke svému dítěti, ale nakonec jej přece jen odeženou. Nejbližší přátelé nakonec končí svůj vztah bolestivou zradou. Osoba, která plánuje vztah se svými nadřízenými nebo kolegy, nakonec dosáhne pravého opaku. Proč tomu tak je?

Konfucius věřil, že ani přehnaná hrdost, ani přehnaná důvěrnost nejsou ideální. Pro něj bylo zajít moc daleko stejně špatné jako nejít dost daleko. Extrémní důvěrnost není dobrá pro lidi, kteří spolu chtějí vycházet. Jak tedy člověk dosáhne dobrého vztahu? Konfuciův žák Ziyou jednou řekl: “Být příliš neodbytný ke svému šéfovi znamená ponížení a přílišná neodbytnost ke svému příteli vede k odcizení.” Jinými slovy, pokud se snažíte být v neustálé blízkosti svému nadřízenému, i když to není nutné, tedy pokud nemáte společné pracovní povinnosti, a předstíráte svou náklonnost, brzy to povede k vašemu vlastnímu ponížení. Stejně tak pokud jste nalepený na svého přítele a vypadá to, že jste neoddělitelný, nebudete tak daleko od vzájemného odcizení. 

Jak už jste jistě sami poznali, v knize nenajdete nic nelogického a většiny tvrzení jsme si dobře vědomi. Nebo to tak, během četby, přinejmenším vypadá. Obtížné se mi proto nezdá pochopit Konfuciovu moudrost pro 21. století, ale aplikovat ji přímo v našich životech, pokud možno automaticky. Moje vlastní zkušenost mi říká: není těžké najít filozofii ve svém srdci a pochopit jí, ale prožívat ji. Nikoliv žít v jejím stínu, v jejích slovech či zásadách – na to jsem, zejména já, velký odborník! 120 drobných stran této knihy se dá přelouskat velice rychle a nepopírám, že jsem z ní měl velmi příjemný a vyloženě tiše vyrovnaný pocit.

The following two tabs change content below.
Michal cOsmOs

Michal cOsmOs

Narodil se v červnu 1980 ve Středních Čechách. V dubnu léta páně 1999 napraskl mouchu novinami o monitor a díky tomu se rozhodl pojmenovat vznikající internetový projekt tímto zvláštním slovním spojením. Má rád především hudbu (provozuje hru na klavír), film a je také vášnivým "hobby střelcem".
Michal cOsmOs

Poslední od: Michal cOsmOs (všechny)

Nejsi přihlášen/a pro vložení komentáře!
  Sledovat diskuzi  
Upozornit na