Jarda Kovář: Nejradši mám vlogy

Možná by se hodilo začít tento rozhovor otázkou: Proč jste začal s “YouTubováním”? To mi však nepřijde příliš originální a proto bych se Vás raději zeptal: Proč s natáčením na YouTube nezačít? V jakém případě byste vysloveně nedoporučil pouštět se do něčeho takového?

Do natáčení se může pustit v podstatě každý. Pokud ode mne někdo žádá radu, jak uspět na YouTube, tak mám vždy jen jedno jediné doporučení. Netočit nic, za co by se člověk s postupem času musel stydět. Podle mne není limitem ani věk, ani cokoliv jiného.

Často ve svých příspěvcích řešíte tzv. „hatery“. Jak vnímáte skutečnost, že především mladší tvůrci bývají terčem velmi nevybíravých útoků? Posiluje to jejich představu o tom, že v životě to zkrátka nebude nikdy jednoduché a musí počítat s překonáváním podobných překážek nebo je to již za hranicí této zkušenosti?

Podle mne jsou některé útoky již za hranicí. Pokud hater na někoho útočí pravidelně, tedy např. u každého nově vydaného videa, dá se to již považovat za kyberšikanu. Bylo by dobré na několik haterů podat trestní oznámení a aby je postihl přiměřený trest. Toto pak medializovat a ukázat tak veřejnosti, že máme svobodu slova, ale máme i právo na přiměřenou obranu. Svým způsobem může tedy bát tato ochota bránit se přípravou na reálný život.

Když se mi něco líbí, věnuji tomu čas a v ostatních případech se o konkrétní obsah nezajímám. Proč podle vás diváci často věnují tolik energie útokům a nenávistným komentářům, místo toho, aby šli jednoduše dál nebo nabídli vlastní pohled? Je to hloupost, lenost, závist, zlost? Proč toho vlastně nemají dost?! 

Jedno moudro říká, že každý útok je voláním o pomoc. Podle mne jsou tito útočníci většinou nešťastní a touto cestou si vybíjí zlost na svém okolí. Kybernetický prostor jim nabízí jistou „anonymitu“ a díky tomu mají pocit, že si mohou dovolit cokoliv.

Videa na YouTube kanálu našeho časopisu nemají povolené komentáře, protože jsou pouze součástí jednotlivých článků. Komentáře registrovaných čtenářů na našem webu pro nás mají úplně jiný význam, než příspěvky lidí pouze z „YouTube světa“. Co si myslíte o zakazování komentářů? Nemůže to být i v jiných případech řešení: jak nedat bezdůvodným „haterům“ zelenou? 

Zakázání komentářů považuji za chybu. Díky tomu pak ztrácím kontakt s divákem. Navíc, pokud mi např. vadí nějaká vulgární slova, lze je přidat v nastavení YouTube na black list a díky tomu se dostanou do seznamu komentářů ke schválení. Mohu pak jednoduše hlídat, co chci a co nechci zveřejnit.

Měl jste někdy pocit, že existuje „hater,“ který by Vás mohl jakkoliv ohrozit také v osobním životě? Bál jste se někdy některého přehnaného projevu, případně jakého?

Ano, to se nám stalo. Dostal jsem reálné výhrůžky na likvidaci našich pejsků. Daný člověk nám dokonce i psal data a časy, kdy venčíme psy. Nakonec jsem byl nucen podat trestní oznámení na policii. Ta ho sice „prý nevypátrala“, ale po 14 dnech vše ustalo a FB profil byl smazán. Spíš mám pocit, že ho policie našla, řekli mu, že o něm ví a pokud nepřestane, budou mu muset zničit život. Důležité pro mne je, že to přestalo. Mne tato zkušenost štvala hlavně pro to, že to mělo velký psychický vliv na mou přítelkyni, která se pak bála venčit psy a v každém viděla agresivního útočníka.

kovar02

Jak vnímáte skutečnost, že youtubeři ovlivňují ve velké míře hlavně mladší generaci a přitom  jejich videa bývají plná vulgarismů, arogance, či v lepším případě „jen“ kontroverzních postojů? 

To mi vadí hodně. Proto se snažím jít příkladem a nechci točit vulgární tvorbu, odmítám dělat škodolibé “pranky” apod.

Co Vám dávají akce, kde se můžete setkat se svými diváky osobně? Je tento přesah virtuálního světa YouTube do reálného setkání pro vás něčím zásadní? 

Ano, je super se setkávat s fanoušky. Je to hmatatelný důkaz toho, že člověk něco dokázal. Je úžasné, že za mnou na akcích chodí nejenom děti, ale i jejich rodiče a děkují mi za mou tvorbu. Např. moje video „Jak prudit hatery“ pomohlo hodně divákům asertivní technikou odrážet nepříjemné útoky.

Svůj kanál prezentujete jako: „Vtipy, Vlogy, Akademie úspěšného YouTubera a také Let’s play“. Co Vás z toho baví nejvíce?

Nejraději mám vlogy, kdy se mohu vyjadřovat k různým tématům. A i když jdu někdy v názorech proti většině, tak je super, že naleznu pod videem komentář: „Otevřel jsi mi oči, takto jsem se na to nedíval“. To je pak super uznání za moji práci.

Našel jste mezi youtubery nebo svými fanoušky nějakého skutečného kamaráda či přítele?

Jedním z nich je např. Fimlar. Ale to bude asi tím, že je mi blízký věkem. S o 30 let mladším youtuberem asi moc kámoši nebudeme. To berte prosím s humorem.

Závěrem bych Vám chtěl poděkovat nejen za tento rozhovor, ale také za vtip číslo 215, který se týkal much! Ať se Vašemu kanálu daří a mějte se dobře!

Jsem rád, že mohu rozdávat smích. Já na oplátku děkuji za příjemné otázky. Zatím se mějte krásně a NAZDAR!

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

Jarda Gump a Správný pes

Zdroj: vlastní Foto: Jaroslav Kovář

Jak se Ti líbil článek?
[Celkem: 0 Průměr: 0]
The following two tabs change content below.
Michal cOsmOs

Michal cOsmOs

Narodil se v červnu 1980 ve Středních Čechách. V dubnu léta páně 1999 napraskl mouchu novinami o monitor a díky tomu se rozhodl pojmenovat vznikající internetový projekt tímto zvláštním slovním spojením. Má rád především hudbu (provozuje hru na klavír), film a je také vášnivým "hobby střelcem".
Michal cOsmOs

Poslední od: Michal cOsmOs (všechny)

Komentujte

Buďte první kdo bude komentovat!

Upozornit na