Reklama

Call Of Duty 2

Sedím nad prázdným dokumentem a přemýšlím jak začít tuto recenzi. Recenzi na hru, která ve mně vyvolala velké očekávání, ale poté ještě větší zklamání. A to začalo hned záhy po nainstalování. Hra se spustila, přešlo intro, dělané engine hry, pak základní menu a hra vytuhla a následovalo ve Windows XP pro mne velmi neznámé použití tlačítka Reset. Nepomohly patche, nejnovější ovladače, nic…

Tak jsem hru odinstaloval, přece jen na mém 80GB disku je 5GB, které hra zabírá dosti. Po čase s novou grafikou (opět ATi) se hra rozeběhla bez problému, nevím kde byl zakopán pes, když i starší grafika podporovala DirectX 9 (Sapphire Radeon 9600 XT Ultimate).

Kdyby se hra hodnotila pouze podle grafiky a zvuků tak dopadne skoro na 100%, stále se je na co dívat, efektní výbuchy jsou na denním pořádku. Počasí ve hře je vyřešeno velmi dobře, obloha je zpracována také velmi realisticky, i když na Oblivion nemá (ale o něm až v další recenzi, kterou mám již rozepsanou).

Pravdou je, že je grafika v některých místech hodně náročná a jelikož jsem měl nastaveny plné detaily, tak jsem musel snížit hodnotu anti-aliasingu. Herní prostředí vyvážené, žádná místa, na kterých by se člověk zasekával kvůli nemožnosti někde vyskočit, či se někde dostat. Zvuky jsou již tradičně prostorové a výborně přispívají k celkové válečné atmosféře hry.

Dosud bylo vše v pořádku, jenže teď přijdou na řadu zápory, kterých je bohužel většina. Hra je velmi krátká, když jsem myslel, že mise začínají mít spád, už jsem jen hleděl na titulky. Když se podíváme na mise, tak nic nového pod sluncem. Začínáme obligátně v Rusku, přesuneme se do Afriky, poté po několikáté vylodění v Normandii a nakonec operace Market Garden, což je ne až tolik úspěšné obsazení Holandska spojenci.

Nevím, myslím, že by to chtělo nějaký nový nápad a ne jen pořád omílat to samé. Některé mise jsem protrpěl, opět je zde bezduché ježdění v tanku, který se ovládá pomalu lépe než auto a střílení do všeho co se hýbe. Nebo další “akce”, u které jsem málem usnul spočívala v tom, že jsem držel v ruce dalekohled a naváděl dělostřelectvo, abych odrazil německý útok.

Samozřejmě z ruské fronty nemůže chybět ta část, ve které obsazujete nějakou budovu a následně ji musíte chránit proti útoku Němců. Že vám to něco připomíná? Ano, je navlas stejná jako mise v minulém díle Call Of Duty, kde se to pro změnu odehrávalo ve Stalingradu. Ale ruku na srdce, poznali byste to, že se jedná o jiné místo? Vrcholem je poslední mise, ve které máte za úkol zničit tanky ve městě, které sice po vás nestřílí, za to ale jezdí pořád dokola a nedají se chytit, protože stále se objevují noví a noví nepřátelé i na místech, která jste už několikrát prošli. Ach jo, nuda, nuda, nuda. Abych nezapomněl, je tu opět část, ve které sedíte na korbě náklaďáku a střílíte po objevivších se nepřátelích. Ve zbraních také nenaleznete nic nového, všechny byly k vidění v minulých dílech.

Cynicky by se dalo říci, je dobře, že na nejnižší obtížnost se prakticky nedá ve hře zemřít, alespoň to má člověk rychle za sebou a hra může pryč z disku. A jestli jste nehráli Call Of Duty – United Offensive, kterou jsem recenzoval kdysi v minulosti, tak si ji sežeňte a zahrejte. Je 3x menší velikostí, kterou zabírá na disku, ale zažijete s ní 100x více zábavy.

Jak se Ti líbil článek?
[Celkem: 0 Průměr: 0]
The following two tabs change content below.
Petr Pribina

Petr Pribina

Narodil se v březnu 1980 v Ostravě. Je to velký fanda značky Alfa Romeo a sám je hrd a pyšen na svůj vůz nesoucí toto jméno. Kromě automobilizmu se nechává přitahovat rovněž výpočetní technikou a PC hrami. Stal se prvním externím spolupracovníkem časopisu.
Petr Pribina

Poslední od: Petr Pribina (všechny)

Reklama
Nejsi přihlášen/a pro vložení komentáře!
  Sledovat diskuzi  
Upozornit na